V pondělí 11. října 2010 se studenti třídy E1 zúčastnili výukového programu CVČ Lužánky Brno s názvem V kůži někoho jiného.
V průběhu lekce se studenti prostřednictvím hry a jednání ve fiktivních situacích seznámili s příběhy odlišných jedinců, kteří jsou kvůli své rase, vyznání, fyzickému či mentálnímu handicapu či odlišnému chování vyčleněni ze společnosti. Zabývali se postavením těchto lidí ve společnosti a postojem společnosti vůči nim. Zažili pozici člověka nosícího nálepku na vlastní kůži, podívali se na jeho situaci z druhé strany, pochopili příčiny jeho vyčlenění a také význam tolerance a nutnosti nevynášet předčasné soudy.
I přes počáteční rozpaky se den velmi vydařil a budeme se těšit na další příležitost využít nabídky CVČ.
Mgr. Jana Matušková,
třídní učitelka E1
Ze začátku jsem měla dost smíšené pocity. Nebyla jsem si jistá, zda to vůbec k něčemu je a zda mělo vůbec cenu sem jezdit. Lektorka z nás taky na začátku neměla moc dobrý pocit. Myslím, že jsme na ni působili tak trochu namyšleně, protože jsme se odmítali přizpůsobit druhým. Potom se ale naše spolupráce zlepšila a všechny nás to začalo bavit. Tato hra nás donutila spojit se a my jsme se začali více poznávat i z jiných stránek. Mě osobně baví vyjadřovat a obhajovat svůj názor a diskutovat. Cílem těchto aktivit bylo podle mě uvědomit si, že vše nemusí být tak, jak to na první pohled vypadá, a proto nesuďme podle vzhledu nebo prvního dojmu. Každý si zažil něco jiného, ať už jsou to šťastné chvíle nebo smutné. Ať jsme v životě chudí nebo bohatí. Jedno nás spojuje, a to, že jsme se narodili nazí a tak taky umřeme.
Martina Palánová
Bylo to zajímavé, a kdo bral úkoly s úsměvem na rtech, ten si dopoledne užil dvojnásob.
Michael Nevřiva
Po zahájení programu jsem se podivil, co tu vlastně dělám. Když jsme totiž začali chodit po místnosti sem a tam s úkolem sjednotit naši chůzi, připadal jsem si jak v psychiatrické léčebně. Naštěstí to nakonec nebylo tak hrozné, mělo to svoji logiku. Ovšem když každý dostal cedulku pod krk tak, aby si na ni neviděl, bylo zajímavé sledovat reakce okolí. Aby ne, stačilo se rozhlédnout a osobnosti jako alkoholik, homosexuál či romská uklízečka vás praštily přes oči. Hrůza nevědět, kdo se skrývá na vaší cedulce. I hrané scénky se vydařily a splnily svůj účel. Snad každý se zamyslel nad tím, jaké by to bylo nebýt tím, kým jsme.
Radek Štěrba
Cílem bylo lépe porozumět tomu, v jakých životních situacích se "odlišní lidé" nacházejí, popř. čím si prošli nebo každodenně procházejí. Chtěl bych říct, že to byla povedená akce a příjemně strávené dopoledne a samozřejmě dobrá příležitost ke stmelení kolektivu.
Tomáš Jakubec
Scénky byly ještě povedenější než živé obrazy. Dokonce se u některých spolužáků projevil herecký talent a někteří začali uvažovat o tom, že začnou navštěvovat dramatický kroužek. Ke konci jsme si pomalu uvědomovali smysl tohoto programu a snad jsme si z něho odnesli něco i do budoucna. Jsem ráda, že jsem mohla tímto programem projít.
Renata Bajerová
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)