Dne 6. a 7. června 2012 jsme se pod odborným dozorem paní učitelky Tiché a pana učitele Gregora vydali na školní výlet do Baldovce.
Ve středu v 8 hodin ráno jsem se sešli u Alberta v Blansku, kde byla přistavěná dvě auta, do kterých jsme naskládali svoje stany, spacáky a velké tašky s oblečením. Poté jsme se vydali směr autobusové nádraží s pocitem: "Hurá výlet začíná. "Naše cílová stanice, pane řidiči, je Holštejn."
Po ochutnávce sýrů v Holštejně, jsme se rozdělili do skupinek po čtyřech a v postupných časových intervalech vyrazili na dobrodružnou cestu do Baldovce. Šli jsem většinou lesem, kde jsme museli překonávat různé překážky a plnit rozmanité úkoly Abychom se neztratili a trefili do cíle, byla cesta označena dopředu pomocí modrých fáborek. Jakmile jsme dorazili, čekal na nás velmi důležitý a těžký úkol a to - postavit si sami stany. Naštěstí jsme byli dobře vybaveni domácími řízečky, které nám dodaly sílu po vyčerpávajícím výkonu. Neboť čas byl neúprosný, neměli jsme žádný prostor pro lenošení. V 15 hodin vypukla první akce - paintball. Oblékli jsme si ochranné kombinézy, instruktor nás poučil o bezpečnosti a odvedl nás do lesa, kde jsme si mohli zastřílet. Po té, co jsme vystříleli všechny náboje, začala nám zábava na nafukovacích atrakcích. V 19 hodin nás čekala lanovka. Ač se zpočátku zdála velmi děsivá, nakonec to byla úžasná projížďka, neboť v cíli na nás čekal okouzlující instruktor, který byl samá legrace. Celý den utekl jako voda, až přišel čas na opékání špekáčků a hraní společenských her. Po večerce jsme se odebrali do svých stanů a ulehli do spacáků. Ráno nás probudilo sluníčko, zpěv ptáků a naše milá paní učitelka. Ke snídani nám připravili ořechový závin, čaj a horkou čokoládu. Po snídani jsme si společně zahráli plážový volejbal. Před obědem na nás čekal další adrenalin v lanovém centru. Tam se odvážili jen ti silní jedinci, mezi které patřila i naše paní učitelka. Nejdříve nás instruktoři seznámili s karabinami, no a pak jsme začali s lezením po stěnách, různých lanech, sítí i chůzí po obtížné kladině.
Slíbený oběd byl ve 13 hodin. A i když se blížil čas odjezdu, náš nabitý program nám nedovolil lenošit Naposledy jsme si ještě zařádili na gumových atrakcích, které neměly chybu. Perličkou na závěr byl pan učitel, který nám oznámil, že se mu zdál živý sen o pokladu. To jsme si přece nemohli nechat ujít!!! Po řádné instruktáži cesty k pokladu, jsme poklad opravdu našli. Byl úžasný a překvapivý. :-) Ač nám již nezbývalo moc sil, i přesto jsme se řádně sbalili a se slzou v oku očekávali příjezd našich nejbližších.
Školní výlet se vydařil. Posíláme velké díky paní učitelce Tiché i panu učitelovi Gregorovi za to, že nám výlet umožnili a měli s námi pevné nervy.
)
)
)
)
)
)
)
)
)