Pandemie coronaviru Covid-19 zasáhla i do průběhu odborných praxí studentů Střední zdravotnické školy. Jak se s ní oni i naše škola vypořádali, si můžete přečíst níže.
Na jaře jsme byli postaveni do pro nás neznámé situace. Objevil se vir, který může zabíjet, a mezi lidmi nastal strach. Ten pak ještě více umocnil nouzový stav a absolutní omezení našeho pohodlného života v nadbytku. Pokud mohu mluvit za učitele, od základu se nám změnil způsob práce i výuky žáků. Přejít ze dne na den na distanční výuku nebylo vůbec jednoduché. Vše jsme ale za vzájemné pomoci, podpory a spolupráce zvládli a teorie, ač za „Bojových podmínek, byla odučena.“
Ale co praktická výuka na oboru zdravotnický asistent? Stěžejní předmět Ošetřování nemocných jsme nemohli vyučovat v nemocnicích. Praktická maturitní zkouška probíhala ve škole a její přípravu v jarním termínu jsme mohli zajistit pouze teoreticky. Čtvrtý ročník, ač měl pouze rok a půl praxe v nemocnici za sebou, ji zvládl. Pro třetí ročník, který měl za sebou pouze půl roku praxe, to nebylo vůbec jednoduché. Na určitou dobu bychom mohli říct: „Dobře, zvládneme vše distančně včetně praktické výuky, ale co potom? Přijde podzim, druhá vlna a budeme zase tam, kde jsme byli.“ V dané situaci nám všem bylo jasné, že žáky distančně praktickou výuku naučit nemůžeme. Nic nenahradí reálnou praxi v nemocnicích. Stejně tak daný problém v jarním období vnímali i žáci a většina z nich, ačkoliv nemusela, nastoupila dobrovolně do nemocnic a domovů pro seniory pomáhat již tak přetíženému zdravotnickému personálu.
Začal nový školní rok a nemocnice nám umožnily praktickou výuku u lůžka. Pro nás odborné učitelky to byla dobrá zpráva, neboť bez reálné praxe se žáci svému oboru nenaučí, u některých žáků a jejich rodičů však nastaly obavy a strach. Naprosto tomu rozumíme, ale na druhou stranu si musíme uvědomit, že není pouze Covid-19, ale je řada jiných infekcí, které tady byly, jsou a budou. V době před cca 30 lety, kdy svět začal řešit virus HIV, viry způsobující infekční zánět jater (laicky zvaný žloutenka) a další infekční nemoci, byla zdravotnická zařízení postupně zásobována jednorázovými pomůckami a byl kladen důraz na přesné postupy v ošetřovatelské péči, směřující k ochraně nemocného i zdravotníků.
Při výuce v nemocnicích jsme vždy kladli a klademe velký důraz na bezpečnost práce našich žáků. Naše žáky čtvrtého a třetího ročníku dělí od maturity půlrok, respektive rok a půl, poté začnou pracovat v první linii v nemocnicích již jako profesionální zdravotníci. Tuto profesi si naši žáci zvolili dobrovolně s vědomím všech rizik, která přináší. Práci v nemocnici dělají srdcem a my odborné učitelky děláme a uděláme maximum, abychom je co nejlépe připravily a ochránily. Bez praxe v nemocnici však tato příprava na profesi není reálná. Podobně tuto situaci vnímá jak vláda, která zachovala v rámci epidemiologických opatření praktickou výuku, tak i nemocnice.
Žáci čtvrtého ročníku mají v rámci podzimního termínu absolvovanou souvislou praxi a v současné době probíhá výuka předmětu Ošetřování nemocných dle platného rozvrhu žáků třetího i čtvrtého ročníku v nemocnicích Blansko a Boskovice. Praxe také pomáhá našim žákům, pokud nebudeme mluvit o odborné stránce výuky, uvědomit si a naučit se zodpovědnosti nejen k nemocným v nemocnici, ale i k sobě samým ve vztahu k vlastnímu zdraví a zdraví jejich blízkých. Současně je naše praxe i velmi významnou pomocí zdravotnickému personálu, čímž získává i další význam - pomoc společnosti v době pandemie.
A právě slova jako spolupráce, pomoc, účast, zájem či obětování se pro druhého jsou nezbytnou součástí boje se současnou nepříznivou situací. Přejme nám i našim žákům, abychom ji přečkali ve zdraví.
