Třídenní seminář se konal od pátku do neděle a probíhal ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze a v Památníku Terezín.
Na tuto otázku se pokusil najit odpověď třídenní seminář pro učitele, který organizovaly dvě instituce: Židovské muzeum v Praze a Památník Terezín. Jedná o velmi tíživé téma, které bylo komunisty záměrně opomíjeno. Až po roce 1989 se mohli odborníci plně začít věnovat otázce židovství a holokaustu.
Odborníci z Pražské židovské obce nás nejprve seznámili s hlavními protižidovskými stereotypy a mýty, např. stereotypizací náboženskou, profesní, rasovou či teorií světového židovského spiknutí. Na odbornou přednášku navazovaly prohlídky objektů, které nám pomohly dotvořit obraz pohnutého osudu této menšiny: synagog, židovského hřbitova a Muzea židovského ghetta. Nejvíce nás ale zasáhlo setkání se dvěma ženami – pamětnicemi, které díky sérii neuvěřitelných náhod (např. administrativní chyba nacistů)prošly koncentračními tábory a holokaust přežily.
Jak tedy vyučovat o holokaustu? Je sice velmi důležité seznámit studenty s fakty, ale mnohem důležitější jsou příběhy jednotlivců, (ne)obyčejných lidí. Jen tak se tato část historie stane pro všechny „skutečnější“. Důležité je také ponaučení, které můžeme z tématu holokaust vytěžit, protože je jen těžko uvěřitelné, že se stále objevují lidé, kteří i přes hmatatelné důkazy holokaust popírají…
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)