IMATRIKULACE aneb Důstojné i „ďábelské“ přijetí studentů 1. ročníků do studia na OA a SZdŠ v Blansku
Již druhý ročník oficiálního a slavnostního přijetí studentů 1. ročníků do studia (imatrikulace) se v pátek 17. října konal na Obchodní akademii a Střední zdravotnické škole v Blansku.
Od prvních chvil nového školního roku byly mnohé přestávky i volné chvíle studentů 1. a 4. ročníků vyplněny myšlenkami i přípravami na tuto akci. Plány a návrhy se předkládaly, diskutovaly, ověřovaly, revidovaly, vylepšovaly, "šperkovaly", měnily i shazovaly ze stolu, nahrazovaly zkušenostmi i léty osvědčenými praktikami i novými originálními nápady.
Kolik lidí, tolik názorů, a co se jednomu líbí, druhý zavrhuje.
Nicméně důležitý je závěrečný konsensus, který přinesl 90 minut kvalitního kulturního programu.
Imatrikulaci v 11,30 hodin po zaznění studentské hymny „Gaudeamus Igitur“ oficiálně zahájili Ing. Svatava Dvořáková, ředitelka naší školy, a Mgr. Milan Šoba, její zástupce.
Třída O4 se při přípravě své části programu pro O1 inspirovala imatrikulací konanou na akademické půdě vysokých škol. Slavnostní černo-bílé ošacení, pasování mečem, stužkování (nádhernými ručně šitými květinami ze stužek v barvách naší školy), blahopřání, předání imatrikulačních listů (vše podmalované hudbou) a složení imatrikulačního slibu navodilo důstojnou i dojemnou atmosféru.
Tuto studenti O1 následně jemně okořenili špetkou humoru - prezentací vtipů ze školního prostředí. Ti vážnější přidali několik zrnek z oboru filosofie, například: "Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale počtem okamžiků, které nám berou dech."
Třída O1 zde také poprvé představila své originální logo: žlutého "smajlíka", jako symbol písmene "O", doplněného jedničkou. Na závěr věnovala studentům třídy O4 malé dárky (magnety ze seriálu "High School Musical") pro vzpomínku na imatrikulaci a štěstí u maturitních zkoušek.
Do nebe, nebo do pekla? V tomto duchu uvedla svůj program třída E4, respektive čerti a andělé. Barvy černá a bílá se nám tentokráte představily v jiné dimenzi: jako kontrast černočerných umouněných čertů a bělostně skvoucích andělů.
Studenti E1 byli z jejich strany potrápeni několika doslova pekelnými soutěžemi a úkoly. Měli "uškodit nepříteli" (prasknout nafukovací balonek na těle spolužáků bez pomoci rukou i nohou), tancovat ve dvojici a udržet mezi čely čerstvé vejce, se šátky na očích ochutnávali a poznávali ingredience z „podivuhodných lektvarů“. Zatímco neúspěšní měli co dělat s peklem, úspěšní vzlétli s anděly do nebe... Teprve po absolvování všech připravených zkoušek, nebo spíše "křestu ohněm" přišlo zasloužené pasování samotným luciferem, ovšem s podmínkou ochutnání "ďábelské krve“ (rajčatové šťávy).
Nakonec však i čerti dali najevo, že mají srdce na pravém místě: E1 obdržela od E4 nádherný dort s hořícími svíčkami (právě ve tvaru srdce) a praktický dárek: barevné dřevěné počitadlo.
O své zdraví a život na imatrikulaci jsme se však nemuseli obávat, díky přítomnosti žáků z oboru zdravotnický asistent. Třída Z4 překvapila svým moderátorem "dva v jednom", aneb osoba moderátora a jeho druhé já. Studenti Z1 se měli na pár okamžiků vžít do role nevidomých. Dostali za úkol najít a pojmenovat v kabelce vše potřebné a vzájemně si zapnout knoflíky u svetrů.
Své prvotní odborné znalosti prokazovali v připraveném kvízu. V závěru je taktéž čekalo pasování, a to vskutku originální: modelem lidské paže. Poté byli vyzváni ke složení slibu. Tentokráte se nejednalo o slib hromadný, nýbrž každý ze studentů (studentek) si vylosoval slib individuální. Například: budu se učit z hodiny na hodinu, budu v hodinách vždy aktivní a X podobných - a jak všichni dobře víme - pro mnohé žáky jen velmi obtížně splnitelných slibů...
Imatrikulace skončila. Ve skutečnosti nikdo z přihlížejících diváků ani z řad aktérů neskončil ani v pekle (bohudík), ani s anděly v nebi (prozatím). Zůstáváme (a věřím, že všichni rádi) nohama pevně na zemi, na půdě Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy v Blansku.
Všem učitelům a studentům podílejícím se na organizaci a programu této velmi zdařilé akce patří velké díky.