Nad hlavami krouží, prach víří, větve okolních stromů ohýbá a kšiltovky dětem odnáší vrtulník... Ještě pár chvil a přistane na heliportu v areálu blanenské nemocnice.
Za varovného znění sirén a výstražných modrých majáků přijíždí hasičský vůz Tatra CAS 24 a žlutý Mercedes Sprinter Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje.
Opodál stojí stříbrný oprýskaný „osobák“. V něm důkladnějším pohledem rozeznáváme dvě krví potřísněná bezvládná těla. Mladé lidi. Hocha a dívku... Jejich líbánky skončily předčasně...? Hazard? Osud? Nepozornost? Některý z „králů“ dnešních přeplněných silnic zmařil láskyplný plán této mladé dvojice? Nebo jen nešťastná náhoda? Všechny varianty jsou možné...
Práce hasičů je obdivuhodná. Téměr se nám zdá, že plechy auta stříhají obřími profesionálními kleštěmi jako děti tužší list papíru pomocí obyčejných nůžek. Jeden ze záchranářů prověřuje základní životní funkce zraněné posádky. Oba mladí žijí. Zaplaťpánbůh. Poskytuje jim první pomoc prozatím uvnitř vozu. Nad hlavou mladíka visí kapačka. Hasiči vyprošťují dívku – řidičku. Místo paže vidíme jen fialovo-modré těleso podlitin. Oba zranění jsou profesionálně přeloženi na scoop rámy, následně na nosítka, do sanitky a vrtulníku... „Rozpáraný“ osobní automobil se po pár minutách vznítí...
… To vše je jenom… Ne, není to sen. Ale ani realita, naštěstí. Jedná se o „pouhou“ demonstraci okamžiků, v nichž se můžeme ocitnout my nebo někdo z našich blízkých či známých. Nepřivolávejme žádná neštěstí, nepišme krizové scénáře. Ale připusťme, že se můžeme „nachomýtnout“ k podobné události, aniž bychom to plánovali, nebo si to přáli. Je nanejvýš cenné, budeme-li na tuto eventualitu vnitřně i informačně připraveni. Alespoň zčásti tak, jako studenti naší „zdravky“. Dva z nich se „propůjčili“ do rolí figurantů a nechali se zachránit. Věřím, že se stejnou „vervou“, jako zasahující záchranáři, i oni v budoucnu nasadí své zaujetí i síly a nedovolí zhasnout nejednomu životu. I jejich další spolužáci, jež na Dnu s nemocnicí učili příchozí návštěvníky, malé i ty dospělejší, ošetřovat zranění a poskytovat první pomoc. Jiná dvojice dohlížela na bezpečnost dětí u skákacího hradu. Našim budoucím zdravotnickým asistentům byly svěřeny i důležité organizační úkoly: u dvou vchodů vítali návštěvníky akce, prodávali vstupenky a měřili děti, jež měly do 120 cm vstup na tuto akci zdarma. Další studenti svojí výpomocí při přípravě a výdeji jídel v nemocniční kantýně dokázali, že ani obor gastronomie jim zdaleka není cizí.
Kdo se tedy konkrétně podílel na dalším úspěšném, již tradičním Dni s blanenskou nemocnicí a významně podpořil vytváření pozitivního image naší školy v očích veřejnosti? Odborné učitelky oboru Zdravotnický asistent: Mgr. Eva Tichá a Mgr. Kateřina Staňková, ve spolupráci se studenty tříd Z3 a Z4: Daniel Fojt, Lenka Graciasová, Vojtěch Hladil, Dominika Hlubinková, Barbora Jakubcová, Aneta Kopecká, Soňa Mynaříková, Sára Nejezchlebová, Monika Paděrová, Michaela Plhoňová, Kateřina Prchalová, Petra Sládečková, Monika Soldánová, Dominika Švábová a Marek Valoušek.
DĚKUJEME VÁM.
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)